Více zelené přináší stín a kvalitu
Zelená prostranství

Pane Lehmann, Jakob Rope Systems předložil v roce 2021 vysoce uznávaný design. Zelená lanová konstrukce, která stíní náměstí v centru města. Je to pro naše města cesta vpřed?

V mnoha městech vidíme místa bez stromů, kde vzniká velké teplo. V létě zde mohou být teploty až 60 – 70 stupňů. To je pro lidi i zvířata nesnesitelné. Přidává se další problém. V těchto městech zabírají podloží potrubí, kanalizace nebo podzemní garáže. Výsadba stromů, jejichž kořeny potřebují prostor, je nemožná. Alternativu k tomu nabízí volně stojící zeleň s lanovými konstrukcemi. Popínavé rostliny na nich rostoucí poskytují stín.

Rostliny jako ochrana před sluncem. Odkud tento přístup pochází?

Jakob Rope Systems již začala instalovat taková řešení před 20 lety. MFO Park v Curychu je toho příkladem. Společně s architekty, zahradními designéry a městem Curych jsme zde vyvinuli vzor, který platí dodnes. Volně stojící kvádrová architektura se zelenými stěnami a střechou.

Další návrh byl vytvořen pro výběh zoo v Basileji. Zde jsme vyvinuli dvoustěnnou síťovinu pro opice. Vnější stěny výběhu slouží jako popínavá konstrukce pro popínavé rostliny. Vegetace je nyní velkolepá a nabízí zvířatům v horkých letních dnech rozsáhlý stínící baldachýn s příjemným mikroklimatem pod ním.

To vše se vrací k myšlence pergol.

Přesně tak. Pergoly se v jižních zemích stavěly od pradávna jako zelené stínící střechy. Střecha, zvednutá od země, vytváří prostor pro stín a chlazení. Zelené listy svým odpařováním způsobí pokles teploty o 3 - 4 stupně. Vzniká tak přirozené ochlazení s přirozenou atmosférou.

Co dnes víme o vlivu zelených ploch?

Vidíme, že ozelenění fasád přebírá důležitou designovou funkci. Je to díky popínavým rostlinám, kterým se v mnoha zeměpisných šířkách daří ve velké rozmanitosti. S ubíhajícími ročními obdobími dochází ke krásným změnám barev, květenství a vůní. Zelené fasády jsou živé – chcete-li to tak vyjádřit. Nejdůležitější funkcí je však chlazení zelenými plochami na střechách, fasádách a pod pergolami.

Zvýšila se v posledních letech potřeba zeleně?

Pociťujeme nárůst požadavků na ekologizaci. Dotazy pocházejí ze Švýcarska, Evropy, USA, Austrálie a také z jihovýchodní Asie. Mnohé z nich se týkají dovybavení ozelenění stávajících budov. Budovy jsou často zděné, betonové, dřevěné nebo mají vnější izolaci. Zde je důležité vyvinout řešení, která splňují požadavky stavební fyziky.

Jakým výzvám budou města čelit v budoucnu?

Vezměme si příklad ze Ženevy. Zde je v městské oblasti kolem 40 000 stromů. V posledních letech muselo být každý rok pokáceno 300 až 500 těchto stromů. Horko, výfukové plyny, silniční sůl a zhutněná půda si na těchto stromech vybraly svou daň. Při silném větru se oslabené stromy stávají nebezpečím. Výsadba nových stromů je zase na mnoha místech náročná, protože půda je obsazená nebo znečištěná. A v závislosti na druhu stromu uplynou desítky let, než strom rozvine svou plnou nádheru a vliv. Města tedy musí najít jiná řešení, jak čelit rostoucím teplotám, znečištění ovzduší a hluku.

Kde ve městech je potenciál pro největší ozelenění?

Velký potenciál vidím na střechách v městských oblastech. Dále pak na fasády budov. Také na zdech a zdech podél železničních tratí nebo ulic. V mnoha městech v posledních letech vznikly nadzemní parkovací zóny. Tyto zóny jsou v létě velmi horké. Zde také vidím příležitosti pro více zeleně a stínu.

Víte o nějakých městech, která jsou průkopníky v ozeleňování?

Zajímavé příklady poskytuje okolí Curychu. Bylo zde realizováno několik projektů ekologizace. MFO Park v Curychu, parkovací garáž v Sihlcity nebo komerční budova v Glattbrugg. V Curychu oddělení „Grün Stadt Zürich“ společně s městským zahradnickým oddělením vyvinulo různé možnosti pro ekologizaci budov. Ostatní města a také soukromí plánovači si nyní mohou vzít příklad z těchto projektů.

Jak tyto prostory dnes lidé využívají?

V zeleném parku MFO se lidé shromažďují kdykoli během dne v horkých letních dnech. Dopoledne na hru boule, přes oběd na přestávku nebo večer na schůzky a akce. Mohou zde být uspokojeny téměř všechny potřeby obyvatel města. I když prší, baldachýn poskytuje úkryt. Provozovatelé komerční budovy v Glattbrugg dnes dosahují díky zelené fasádě snížení požadavků na chlazení až o 35 procent.

Změnila se v poslední době technická řešení ozeleňování?

Dnes můžeme ozelenit budovy plochými úponkovými konstrukcemi. A můžeme čtverce se samostatně stojícími konstrukcemi ozelenit a tím je zastínit. Jak ve velkém, tak v malém, selektivním měřítku. Technické možnosti celkově vzrostly. V Jakob Rope Systems jsme rozšířili a vylepšili sortiment pro stavbu horolezeckých konstrukcí. Dnes nabízíme systémová řešení, ale i realizace unikátních řešení a dokonce i modulární zeleň pro dům a zahradu. Jako materiál používáme vysokopevnostní lana a síťové konstrukce z nerezové oceli. Tímto realizujeme filigránové lehké konstrukce, které jsou bezúdržbové po dobu 30 - 50 let. Jediné, co zůstává nepostradatelné, je péče o rostliny, která by měla probíhat jednou až dvakrát ročně.

Ve kterých oblastech je stále potřeba dalšího výzkumu?

Něco, co bylo málo prozkoumáno, je účinek sil větru na vegetovanou úponkovou strukturu. Bylo by zajímavé vědět, jak se ve větru chovají různé rostliny v různé výšce růstu. Jaké síly větru například působí na okraje budov, kde vznikají vzdušné víry? Jak se s tím rostliny vypořádají? Projekt Univerzity aplikovaných věd a umění v Lucernu v současnosti zkoumá právě tyto otázky.

Rostliny jako potrubí vinná vykazují úžasné chování ve větru.

U některých rostlin vidíme inteligentní adaptační chování. Pokud jsou vystaveny silnému větru, pokládají rostliny listy naplocho po směru větru. Rostliny snižují svůj povrch větru. Ve velmi silných bouřkách rostliny nakonec shodí část listů. Některé rostliny tedy do určité míry pomáhají snižovat síly větru působící na naše lezecké konstrukce.

Daly by se tyto znalosti v budoucnu využít k rozvoji lepších struktur hodnocení?

To je přesně ta pointa. Změní se tak technická realizace rozsáhlých úponkových konstrukcí. S novými poznatky můžeme materiál dimenzovat přesněji. Jsou možná i ekonomičtější řešení. Budeme schopni stavět konstrukce, které jsou lehčí a filigránnější, protože dokážeme vypočítat maximální působící síly. Celkově dosáhneme větší přesnosti v plánování.